|
|
Možnosti fyzioterapie u periferních paréz horních končetin
ŠANDA, Ondřej
Tématem této bakalářské práce jsou "Možnosti fyzioterapie u periferních paréz horních končetin" a jejím cílem je zkoumat pomocí různých metod vliv fyzioterapie na zlepšení svalové síly a funkce paretické horní končetiny. Teoretická část zahrnuje oblasti anatomie, neurofyziologie a patofyziologie týkající se periferních nervů horních končetin. V jednotlivých podkapitolách se nacházejí informace o nervové buňce, hodnotících klasifikacích, rozdělení polyneuropatií a mononeuropatií, plexus brachialis, možnosti terapie a zahraniční zkušenosti. Praktická část obsahuje metodiku kvalitativního výzkumu. Zkoumaný vzorek tvoří 3 pacienti s periferní parézou horních končetin. Cílem bylo dopodrobna zpracovat kazuistiky pacientů s tímto typem onemocnění a navrhnout pro tyto pacienty rehabilitační plán, jehož součástí bude vstupní a výstupní vyšetření, které budou po skončení rehabilitace porovnány. Každý pacient měl celkem 8 terapií, v časovém rozsahu maximálně 6 týdnů, které byly zaměřeny na zlepšení svalové síly a celkové funkce horních končetin v aktivitách všednodenního života. Na základě získaných dat je patrné, že fyzioterapie byla přínosem pro tyto pacienty. U všech pacientů došlo po absolvování terapií ke zlepšení svalové síly a funkčnosti horní končetiny a ústupu parestezií. Tato práce může být využita odbornou veřejností, fyzioterapeuty, studenty fyzioterapie, případně i pacienty, kteří se budou s tímto onemocněním potýkat. Také by měla sloužit jako informace pro získání základní orientace v problematice periferních paréz horních končetin, její patologii i případných fyzioterapeutických postupech.
|
|
|
Přehled možností ergoterapeutické intervence s pacienty po poranění periferních nervů na horní končetině
Kořánová, Pavlína ; Humhej, Ivan (vedoucí práce) ; Kuželková, Anna (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Pavlína Kořánová Vedoucí práce: MUDr. Ivan Humhej, PhD. Konzultant práce: Bc. Olga Nováková, M. Sc. Název diplomové práce: Přehled možností ergoterapeutické intervence s pacienty po poranění periferních nervů na horní končetině Abstrakt diplomové práce: Poranění periferních nervů na horní končetině se vyznačuje zvláště senzorickým a motorických deficitem. Limitace se nejvíce projevují v provádění všedních denních činností (ADL), volnočasových a pracovních aktivit. Onemocnění je často doprovázeno silnými neurogenními bolestmi, které hrají roli ve snižování kvality života daného jedince. Stejně jako fyzickou oblast, ovlivňuje i psychickou a socioekonomickou. Léčba bývá časově náročná a prognóza nejistá. Přehled problematiky v diplomové práci sumarizuje základní informace, charakteristiku vybraných periferních nervů horní končetiny (radiální, mediánní a ulnární), včetně projevu jejich léze. Současně představuje aktuální možnosti léčby a rehabilitaci s důrazem na ergoterapii. Účelem diplomové práce je rozšíření znalostí a možností ergoterapeutické praxe založené na evidenci. Výstupy prezentují přehled možností ergoterapeutické intervence, přesněji jde o metody a techniky, které ergoterapeut může použít v intervenci s pacienty po poranění periferních nervů na horní...
|
|
|
Hypermobility syndrome and its connection with nerve entrapment syndromes, the example of the thoracic outlet syndrome
Jiquelle, Carine ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Véle, František (oponent)
ABSTRAKT Úvod: Od chvíle kdy se o něm v roce 1967 poprvé zmínili Kirk a spol. a kdy pak byl uznán za plně rozvinutou revmatologickou poruchu, je hypermobilní syndrom (HMS) stále častěji zkoumán a popisován v odborné literatuře. Poté co byl pro zjevnou nepřítomnost život ohrožujících komplikací spěšně přejmenován na syndrom benigní kloubní hypermobility, je jeho poměrně neškodná povaha studována s rostoucím zájmem. Ba co více, HMS se do dnešních dnů považuje za obdobu Ehlers-Danlosova syndromu hypermobilního typu, což je dědičné onemocnění pojivové tkáně, a z toho důvodu se vyskytuje především jako revmatologická porucha s potenciálně rozsáhlým postižením prakticky všech orgánů a systémů. Tento stav tudíž přesahuje hranice onemocnění výlučně muskuloskeletálního systému a vyskytuje se opakovaně v souvislosti s více či méně závažnými chorobami, ke kterým zdánlivě nemá žádný vztah (kardiovaskulárními, plicními, gastrointestinálními .......). Přesto ale zůstávají chabě dokumentovány neurologické implikace hypermobilního syndromu, zejména ty, které se týkají periferní nervové soustavy. Pokud jde o postižení právě v této oblasti, zahrnují syndromy uskřinutého nervu (NES - nerve entrapment syndrome) celou řadu kategorií, a to zvláště syndrom horní hrudní apertury. A třebaže jejich patologické mechanismy už byly...
|
|
|
Elektrostimulace u porodní parézy plexus brachialis
Přikrylová, Martina ; Dyrhonová, Olga (vedoucí práce) ; Demeková, Júlia (oponent)
Porodní paréza brachiálního plexu (PBPP) je nejčastější poškození periferních nervů u novorozence. V teoretické části této bakalářské práce jsou shrnuty anatomie plexu brachialis, příčiny vzniku parézy, stupně a typy poškození periferního nervu, možnosti léčby a přehled rehabilitačních metod, které se v terapii využívají. Praktická část se zaměřuje na patofyziologii po poranění nervu a na indikaci elektrostimulace u periferních paréz. Na toto téma bylo děláno mnoho studií, avšak stále není definitivně zodpovězena otázka, jestli je ES bezpečná a prospěšná metoda, která by se měla aplikovat v léčbě periferních paréz. Podle dosažených výsledků je zcela zásadní ES rozdělit na ES svalu a ES nervu a stanovit jejich jasné parametry. Zdá se, že ES svalu není tak prospěšná jako ES nervu, kde by mohla způsobit převrat v léčbě periferních paréz přímá intraoperativní ES nervu. Součástí práce je kazuistika pacienta s PBPP indikovaného k ES.
|
|
|
Hypermobility syndrome and its connection with nerve entrapment syndromes, the example of the thoracic outlet syndrome
Jiquelle, Carine ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Véle, František (oponent)
ABSTRAKT Úvod: Od chvíle kdy se o něm v roce 1967 poprvé zmínili Kirk a spol. a kdy pak byl uznán za plně rozvinutou revmatologickou poruchu, je hypermobilní syndrom (HMS) stále častěji zkoumán a popisován v odborné literatuře. Poté co byl pro zjevnou nepřítomnost život ohrožujících komplikací spěšně přejmenován na syndrom benigní kloubní hypermobility, je jeho poměrně neškodná povaha studována s rostoucím zájmem. Ba co více, HMS se do dnešních dnů považuje za obdobu Ehlers-Danlosova syndromu hypermobilního typu, což je dědičné onemocnění pojivové tkáně, a z toho důvodu se vyskytuje především jako revmatologická porucha s potenciálně rozsáhlým postižením prakticky všech orgánů a systémů. Tento stav tudíž přesahuje hranice onemocnění výlučně muskuloskeletálního systému a vyskytuje se opakovaně v souvislosti s více či méně závažnými chorobami, ke kterým zdánlivě nemá žádný vztah (kardiovaskulárními, plicními, gastrointestinálními .......). Přesto ale zůstávají chabě dokumentovány neurologické implikace hypermobilního syndromu, zejména ty, které se týkají periferní nervové soustavy. Pokud jde o postižení právě v této oblasti, zahrnují syndromy uskřinutého nervu (NES - nerve entrapment syndrome) celou řadu kategorií, a to zvláště syndrom horní hrudní apertury. A třebaže jejich patologické mechanismy už byly...
|
host ::
RSS.